24. Carské výnosy a jiná ruská zákonná ustanovení 7
20. říjen 1836
Nejvyšší výnos Rady ministrů vydaný 20. listopadu
O pobytu Židů ve městech Vilnius a Troky
Senát posoudil zprávu pana ministra vnitra, a zjistil, že Nařízení o Židech z roku 1835 neobsahuje žádné úpravy, které by měnily předchozí nařízení týkající se pobytu Židů rabanitů ve městech Vilnius a Troky, stejně jako nemění nařízení týkající se vlastnictví nemovitého majetku v Kamenci Podolském;proto ministr předstoupil před Radu ministrů s návrhem, na základě kterého Jeho carské Veličenstvo ráčilo 20. října vydat nařízení: Ponechat všechna výše uvedená nařízení v platnosti, a v souladu s nimi provést následující změny v postavení Židů: vyjmout z § 3 uvedeného ustanovení Podolskou a Vilenskou gubernii, a zmínit tyto gubernie v § 4, pokud jde o Podolskou gubernii s omezením, které je uvedeno v poznámce 4 na 11 straně dodatku k Předpisům týkajících se cizinců (jinověrců); pokud je o Vilenskou gubernii je potřeba zmínit, že je Židům dovoleno žít všude, kromě dvou ulic města Vilnius: a to na ulici, která vede od Brány úsvitu ke katedrále, a dále pak na ulici vedoucí od Trokské brány ke kostelu sv. Jana; a kromě města Troky, kde bylo uděleno právo trvalého pobytu pouze Židům karaimům, a to na základě Nejvyššího výnosu Státní rady ze 7. ledna roku 1835 (7733).
Toto rozhodnutí předloží ministr vnitra Radě ministrů, aby na jeho základě vydala patřičný Nejvyšší výnos.
Nařízení: (odeslat výnos všude, kde je potřeba)
Sbírka zákonů, druhé vydání, svazek XI, číslo 9625