21. Carské výnosy a jiná ruská zákonná ustanovení 4
10. června 1830
Nejvyšší výnos Rady ministrů obsažený v senátní vyhlášce z 31. července
Opatření týkající se přesídlení Židů ze Sevastopolu a Nikolejava
Senát projednal zprávu pana ministra vnitra, obsahující informaci o tom, že v Nejvyšší vyhlášce Jeho Carského Veličenstva, vydané 20. listopadu roku 1829 Nikolajevským a Sevastopolským vojenským gubernátorem panem admirálem Greigem, byla přijata následující opatření týkající se přesídlení Židů žijících ve městech Nikolajev a Sevastopol:
1) Židé nesmí mít ve městech Sevastopol a Nikolajev trvalý pobyt, ani náboženské instituce, a ani se stát členy místních městských sdružení.
2) Židé, kteří mají v současné době ve městech Sevastopol a Nikolajev trvalý pobyt nebo jsou v těchto městech pouze registrováni, se musí do jednoho roku registrovat ve městech, ve kterých jim je trvalý pobyt povolen.
3) Židé, kteří musí opustit města Sevastopol a Nikolajev, ale vlastní v nich domy, pozemky, obchody nebo jiný nemovitý majetek, nechť tyto nemovitosti do dvou let prodají; v případě, že do této doby nemovitosti neprodají, budou tyto nemovitosti oceněny vládou a do třech měsíců prodány ve veřejné dražbě, peníze budou předány bývalým vlastníkům nemovitostí.
4) Do prodeje nemovitostí, to znamená po dobu dvou let, mohou (Židé) vlastnící tyto nemovitosti pobývat ve městech Sevastopol a Nikolajev i se svými rodinami; druhého roku však již s pasem města, ve kterém se zaregistrovali po uplynutí prvního roku.
5) Konečné vysídlení Židů z měst Sevastopol a Nikolajev, kteří zde mají nemovitý majetek, po uplynutí dvou let; Židů registrovaných v těchto městech, kteří tyto nemovitosti nemají, po uplynutí jednoho roku; Židů, kteří v těchto městech registrováni nejsou, po uplynutí šesti měsíců od zveřejnění tohoto nařízení.
6) Židům, kteří mají v některém z uvedených měst daňové povinnosti, je povoleno v těchto městech zůstat až do vyrovnání svého závazku.
7) V případě potřeby mohou Židé pobývat ve městech Sevastopol a Nikolajev dočasně, vždy ale v přísném souladu s pravidly vydanými pro dočasný pobyt Židů v ruských městech; v tomto případě jsou místní úřady povinny vyžadovat plnění těchto pravidel, bez jakýchkoli úlev.
8) Všechna tato opatření se nevztahují na Židy karaimy, těm není zakázáno žít a vlastnit majetek ve městech Sevastopol a Nikolaev.